Máte rádi náročnější poezii? Ta moderní vás nudí a chcete se mezi řádky vrátit do dob, kdy se verše psaly netěžkopádnou rukou? Klasicky? Zavítejte na stránky sbírek poezie nakladatelství Barbara, usazeného kousek od Ostravy.
Nakladatelství Barbara působí v severomoravském Šenově u Ostravy a svou činnost zahájilo roku 2007. Ačkoliv se tedy jedná o nakladatelství malé a vcelku i mladé, neodráží se to ani zdaleka na kvalitě jím vydaných knih. V edičním profilu nakladatelství najdete vedle poezie také beletrii, přičemž se současně začíná vydávat i beletrie pro děti. Co se týče spektra autorů, upřednostněni jsou především ti mladí a začínající, plní perspektivy. Ale není to samozřejmě jen nakladatelství mladých a méně zkušených, o čemž vypovídá vysoká kvalita vydaných děl. Mladí začínající autoři se díky Barbaře mohou poučit ze svých tvůrčích nedostatků. Je jim nabídnuta pomoc na poli korektury i lingvistiky, rovněž jsou vedeni k důslednému propracovaní své osobité stylistiky. Co se týče uměleckého směru nakladatelství, zakládá si především na skvělé spisovatelské vytříbenosti a naprosto se distancuje od jakéhokoliv přízemního typu bulvárního psaní. Snad proto je vzniklá poezie a próza tak jemná a čistá. A rovněž recenze a články o nakladatelství dosahují jisté míry profesionality, která nemá zapotřebí klesat úměrně k číslům poptávky.
Pokud vás tedy láká především poezie a troufáte si na její náročnost, jejíž zdolání se vám ale odvděčí krásným prožitkem, začtěte se do básnických sbírek Barbary. V ediční řadě poezie s názvem Krokusy doposud vyšly tyto sbírky: Vstupnice do Novoduru (Michal Jurman), Orfeova plavba Zátokou mrtvých (Martin Kobalt), Almanach neodekandence (uspořádal Kamil Princ), Hájemství haiku (František Všetička), Moravský ZeMěPis (Miroslav Vepřek), Štěbot šalmaje (Danuta Kobyłecká), Domácí šťáva (Zdeněk Škrabánek).
A tak se koloběhem života a smrti dostaneme do Zátoky mrtvých, kde marně sténá duše básníka po srdci mrtvé ženy. Poté se ve zničených představách o kráse života vrhneme nad propast duší mladých básníků, kteří ještě před vyzráním ztratili iluzi o žití. Povzneseme se do zvukomalebných veršů haiku, do nebe z duhy a s nohama v bílém sněhu. Budeme putovat prstem po mapě Moravského ZeMěPisu a zjistíme, že v každém koutku přírody necháváme kus své duše a zastavíme se někde v náručí ženy, která hřeje po lásce. A nakonec se s domácí šťávou vrhneme na další a další čtení, ve kterém duše dychtící po vědění nikdy nemůže zůstat osamocena.
V beletrii se pozastavíme nad dnešním světem virtuální lásky, a to v knize s názvem Skryto v seznamce (Irena Táborská). A poté se můžeme vznášet na vlně příběhu úspěšné knihy Mailové povídání v mýdlové bublině (rovněž Irena Táborská), přičemž v té bublině se pere láska s nemocí.
Jak je tedy znát, nakladatelství Barbara chce své čtenáře vymanit ze světa materialismu a marných hodnot, chce je pohnout blíže k introspekci. Ať už básní nebo příběhem. Takže právě toto je zapotřebí nejvíce vyzdvihnout. Jedná se o touhu po poznání vlastní duše – a její znovunavrácení do náruče matky, přírody.
Plnými doušky jsem užíval vzletných slov
jak kapek léčivých, hořkých však chutí…
A zvadlé květy zla nosil jsem na hřbitov
pod vzrostlé kaštany, jež k úctě nutí.
Já usedal tenkrát často podle rovu
a vzpomínal… Západ slunce tonul v červené…
Tichem uctil jsem památku Baudelairovu
a pomodlil se za Vaše duše, Verlaine,
ano a Rimbaude… Vy blázni zasnění,
co psali jste pro bohy, nikoliv pro lid.
Ale co psali… Vy žili jste své básnění!
A cedili krev, již nelze jinak prolít.
(PRINC, Kamil. Almanach neodekadence. Praha: Barbara, 2012, Šenov u Ostravy, 72 s.)
