Vychází Staropražská kuchařka! Na čem si rád pochutnal Franz Kafka či Jaroslav Hašek?
Pro všechny ty, kteří si přejí být zasvěceni do kulinářského života staré Prahy, přichází nakladatelství Práh s knižní novinkou Staropražská kuchařka, jež v sobě snoubí praktické rady i zábavná zjištění. Zajímá vás, na čem si rád pochutnal Franz Kafka, Jaroslav Hašek nebo Hugo Haas? Vaši zvědavost uspokojí znalec historické kuchyně Viktor Faktor za doprovodu jedinečných koláží Miroslava Huptycha. Vzhledem k tomu, že se tato knižní novinka dočkala překladu do angličtiny, francouzštiny, němčiny i ruštiny, může se stát i půvabným a chytrým dárkem dovezeným z Čech.
Staropražská kuchařka vrací na světlo světa dávno zapomenuté recepty z Prahy dob minulých, a tak se i vy můžete blíže seznámit třeba s přípravou kaldounu (staročeské sváteční drůbkové polévky s knedlíčky), kreplachu (židovských taštiček plněných masem a vařených v polévce nebo zvlášť), pražské šunky či hlemýždí sekané.
Kromě toho, že se dozvíte, jak připravit prastaré pokrmy, na kterých si kdysi pochutnávali především Pražané, poučí vás i pobaví celá 
řada perliček o jídelních zvycích v Čechách od středověku až po vznik republiky. Tato knižní novinka, která vás nechá nahlédnout doslova i pod pokličku významných osobností, je tak především příjemnou kuriozitou, která odkrývá kulinářská tajemství staré Prahy. A která z dnešních hospodyněk by se nechtěla naučit nějaký ten zaprášený recept?
Kulinářské speciality ze staré Prahy mají svůj původ v druhé polovině 19. století, kdy se ve velkém rozvíjely prostorné hostince, domácké hospůdky, ale i luxusní vinárny a hotely. V té době se začínala podávat pražská šunka, párky a další uzenářské výrobky, které chutně doplňovala švestková omáčka či smetanový křen. Tradiční pokrmy se tak umně snoubily s jistou kulturní vytříbeností oné doby.
Zajímavosti ze staropražských kuchyní:
?Ve většině dobových hospod bylo běžné, že hosté si k pivu donesli večeři od uzenáře. Ti nabízeli novinku: teplé párky a vuřty „koulováky“. Standardní nabídka hospodských jídel bývala většinou jen studená: uzené maso, vuřty, tlačenka s cibulí či syrečky. Někdy
počátkem století se objevují i „utopenci“.
?V řádu každého pražského tržiště byl uveden přesný soupis všech hub, které se tu mohly prodávat. Nabízet se mohly jen houby mladé, nerozkrájené, nejvýše překrojené. Nesměly být okrájené tak, že by nebyla poznat jejich podoba.
?Čokoláda v Čechách měla punc luxusu. Zato káva zdomácněla poměrně rychle. Ale vzhledem k tomu, že káva byla přeci jenom relativně drahou záležitostí, paralelně s jejím rozšířením byla patrná snaha o vypracování receptur kávovinových náhražek. Ty se dělaly z hrachu, dokonce i ze žaludů nebo z fíků. Až pak se přišlo na to, že když se suší a praží čekankové kořeny, vzniká z nich kávovinová náhražka, které se začalo říkat cikorie. Cikorka se rychle ujala a tento vynález postupně zatlačil zrnkovou kávu do pozice luxusního nápoje. Čaj byl dlouho vnímán jako něco, co se pije spíše ze zdravotních důvodů, a v oblibě moc nebyl. Vychutnávání si čaje, to je záležitost až začátku 20. století.
∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼
(Foto: nakladatelství Práh, agentura 2media, thejewishkitchen.com)
Pro další články, recenze a soutěže o knižní novinky navštivte FB stránky DigiTimes.cz.
