Podzimní autorská poezie
Listí za okny se zbarvuje tak dokonale, že je vítr trhá ze stromů. Stromy už brzy skončí zcela nahé – stejně jako naše vzpomínky na léto. Podzim je obdobím popadaných lásek i nevyčerpatelné inspirace. Obojí se vpilo do mých básní, které vám dnes přináším…
V borůvčí tiší se letní dech
V borůvčí tiší se letní dech
do trávy lístek javoru padá
paprsek šimrá mě na zádech
v polích se probouzí matná lada
Duhové lány vřesů však září
a modrá z nebe dere se k nám
já s levandulí na polštáři
barvy podzimu počítám
V uších mi kapky deště zvoní
život se zahradou proplétá
když ležím a sním pod jabloní
a vzpomínám na čas, kdy rozkvétá
Až červené listí pohladí náš dvůr
Až červené listí pohladí náš dvůr
budu s tebou v duchu stesky zametat
byli jsme tak plní, dneska je nás půl
ukradli nám vzácný obraz Maneta
Až tvé okenice mrazy zlíbají
ohřeji ti dlaně láskou z podšálku
bylo to tak krásné snít si potají
a slyšet tvůj smích v barvě korálků
Až se jaro vzbudí sluncem na mezi
konečně tě vezmu pevně za ruku
přežili jsme zimu s láskou v rozmezí
a je stále v něžném, čistém rozpuku
Smrti vstříc
To smutek se kolébá jak holé větve
a smrti jsme zase o kousek blíž
co s nocí hořelo, ráno je mrtvé
a cizí sny už se nedozvíš
Vůně večera utichla v dlaních
nešťastné lásky ztrácí se do šera
tak jako pravda a tak jako lhaní
a nikdo si nic už z ničeho nedělá
Láska z papíru
Za okny mírně poprchává
otáčím v knize tentýž list
na stolku jemně voní káva
nauč mě ve své duši číst
Slova se pletou a bouře sílí
veď moji ruku, tak uč mě číst
už jenom vteřinu, jen pouhou chvíli
a zůstane ze mě bílý list
∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼ ∼
Pro další básničky, články a soutěže o knižní novinky navštivte FB stránky DigiTimes.
